Fasciace je mutace, při které stonky a někdy i květy rostou zploštělé, rozšířené nebo „naskládané“ na sebe — skoro jako by spolu srostlo několik stonků. Vypadá dramaticky, ale obvykle nepřináší zvýšení produktivity. Růst bývá často vzdušný a načechraný a kvůli špatnému proudění vzduchu se může zvýšit riziko plísní.

Při foxtailingu květy stále vytvářejí nové kalichy, které se vrství do štíhlých špičatých útvarů. Může být geneticky podmíněný, ale často ho v pozdní fázi kvetení spouští také vysoká teplota nebo silná intenzita světla. V mnoha případech jde o kosmetickou záležitost, která ale může narušit „hotový“ vzhled květů.

Panašování se projevuje bílými nebo žlutými pruhy či skvrnami na listech. Někdy je genetické, jindy souvisí se stresem. Protože světlé oblasti obsahují méně chlorofylu, může výrazné panašování zpomalit růst a snížit vitalitu.

Místo obvyklého vstřícného uspořádání se dvěma větvemi nebo listy v jednom uzlu může rostlina z jednoho uzlu vytvářet tři nebo více. Je to zajímavá zvláštnost, která může změnit stavbu rostliny, ale automaticky neznamená vyšší výnosy ani výjimečnou genetiku. Jde jen o vývojovou mutaci, která se občas objeví.

Albinotickému pletivu chybí chlorofyl, takže zcela albinotické semenáčky obvykle nedokážou dlouhodobě přežít. Částečný albinismus se může v raném růstu projevit jako světlé části rostliny. Obecně nejde o znak, který bys chtěl zachovávat pro produkci.

Občas z jednoho semene vyrostou dva semenáčky. Je to vzácné, ale stává se to. Pokud jsou oba životaschopné, pěstitelé je obvykle opatrně oddělí už v rané fázi — jinak soupeří o prostor pro kořeny a zdroje.